S neustále rostoucí hrozbou kybernetických útoků se umělá inteligence v oblasti kybernetické bezpečnosti stává stále důležitějším a nezbytnějším nástrojem ochrany informačních systémů a dat. Vzhledem k tomu, že AI dokáže odhalovat, analyzovat a čelit kybernetickým hrozbám mnohem rychleji než lidská mysl, stává se AI důležitou součástí strategie kybernetické bezpečnosti. Jejich zavádění do této sféry činnosti je zároveň zatíženo některými právními problémy a vyžaduje vypracování specifických právních rámců. Umělá inteligence analyzuje síťový provoz a vzorce chování uživatelů, aby identifikovala anomálie nebo podezřelé aktivity, které by mohly pomoci odhalit potenciální útoky ještě předtím, než k nim dojde. Systémy řízené umělou inteligencí automaticky blokují škodlivé operace nebo izolují infikované oblasti sítě, čímž se výrazně zkracuje doba odezvy na incidenty. AI dokáže předvídat a přizpůsobovat se novým typům hrozeb pomocí algoritmů strojového učení průběžnou aktualizací databází a metod detekce. Implementace AI by se měla řídit požadavky legislativy na ochranu osobních údajů, jako je například evropské nařízení GDPR. Jedním z klíčových bodů bude, že nakládání s daty ze strany AI musí být transparentní a kontrolovatelné. Mělo by být jasně stanoveno, že člověk nese odpovědnost, když případné chyby AI vedou k narušení dat a k nevhodnému přístupu k informacím. Využívání UI v kybernetické bezpečnosti, stejně jako její vývoj, bude vždy doprovázeno etickými normami, včetně toho, že UI nebude využívána k nezákonnému sledování nebo porušování lidských práv. Umělá inteligence integrovaná do systémů kybernetické bezpečnosti je v tomto digitálním věku mocným obranným nástrojem. Aby však mohla správně a efektivně fungovat, vyžaduje široký právní rámec; ten by měl být takový, aby používání umělé inteligence zaručovalo ochranu údajů a zabraňovalo jejich zneužití. Zákonná úprava by umožnila úplné využití přínosů umělé inteligence ke zlepšení kybernetické bezpečnosti a zároveň by snížila rizika a případné nepříznivé důsledky.